Průlet z léta do podzimku

Vedro nepolevovalo ani další den (v pozadí vpravo na obzoru ledovce na Dachsteinu)...

...tedy jsme si naordinovali procházku podél jezer v údolí (ta voda je prý pitná! -

- což Marienka evidentně zkouší), přes velké, koupací Steirersee...

...po maličké, leč hluboké Černé jezero.

Za ním nám to nedalo a vyběhli jsme na Rosskogel - moc pěkný kopec, ale to vedro...!

Rozhledy byly úžasné, leč mouchy a žízeň nás rychle zahnaly na útulnou salaš pod kopcem,

kde nás přátelský Gottfried zachránil výbornou polévkou, vodou, pivem... a na účet podniku dvěma panáky "slivovice" (jak tomu pitivu hezky po česku říkal - je vidět, jaká sorta Čechů chodí po horách: místního pastevce jako počinky ke slovní zásobě naší mateřštiny naučili 'slivovice' a 'na zdraví').

Ve čtvrtek ráno bylo nebe zatažené, a jak jsme posléze zjistili, na vrcholech příšerně táhlo. Rozhledy však opět exkluzivní, jen se člověk musel držet, aby neulétl.

Oblý vrcholek Lawinensteinu s masivem Grimmingu v pozadí:

Přes poledne jsme si dali cca tříhodinovou pauzičku na chatě a odpoledne si vyběhli jen tak po okolí na kopce, kde jsme ještě nebyli. Toto je Krallerspitze...

...na tom zadním vršíčku jsme seděli! (Ehm, a tak úplně si nebyli jistí, co je to pod námi za šluchtu.)

Další zase příště